pátek 24. dubna 2009

Konec školy pro druháky



Je pátek odpoledne, venku je nic moc a já jsem jako vždycky unavená  Tenhle týden byl perný, asi jako všecky ostatní…. Pro naše druháky to byl poslední týden školy, takže jsme dneska měli něco jako poslední zvonění, bylo to mnohem mírumilovnější než na GJP. Včera jsem měla dlouhý den, škola a potom Nerina, kde jsme slavily její 73 narozeniny, tak byl dort a šampus, tak bylo veselo. Nerina měla radost z dárků, tak jsme měly radost i my…zvlášť když potom přinesla ten dort. Jen co jsem přijela od Neriny(cca 17.00), tak jsem šla do Casa Carsica, kde bydlela naše dobrovolnice z Lotyšska, pořádala něco jako posezení na rozloučenou, tak to bylo moc fajn…hlavně potom co odešla knihovnice, která nikoho nepustí ke slovo a mučí lidi povídáním o studentech, kteří tu byli tak minimálně před deseti lety a nikdo kromě ní je nezná…ale jinak je to fajn paní. Tak jsme seděli – já, Rebecca, Francesco, Ieva, Martin, bylo to fajn, rychle to uteklo. V sedm jsme se museli zvednout, neboť v 7.30 byl odjezd do divadla na nějakou novou operu a nové baletní moderní představení. Nakonec to mělo místo hodin a půl hodiny tři a bylo to, jak jsem čekala, zvláštní. Asi jsem si z toho zas tak moc neodnesla, ale aspoň jsem se dostala do kulturního prostředí.
Dnes jsem měla jenom první dvě hodiny, tzn. do 10. Potom jsem odnesla formulář s výběrem residence na příští rok, a potom to začalo. Pekla jsem jako šílená, linecké a rohlíčky z poloviční dávky. Linecké nám to tu vánočně provonělo… moc mi ale nezbylo, neboť jsem strašně hodná na Uršku a poslala jsem ji hromadu, pěkně slepené s marmeládou…myslím, že mě musí milovat. Taky pár rohlíčku jsem jí poslala, má se holt dobře. Aby toho nebylo málo, tak jsem vyrazila ještě na kolo, ujela jsem asi jenom 10 km, ale cítím to na sobě, přece jenom jsme na kole dlouho nebyla.
Zítra ráno vyrážíme pravděpodobně zase s Annou na výlet, tentokrát nás čeká moderní kostel nad Terstem, co vypadá jako skleněná pyramida a městečko Opičina, kde jezdí zvláštní lanovka/tramvaj (asi něco jako na Petříně), tak se těším.

sobota 18. dubna 2009

Výletní sobota


Dneska to vezmu zkrátka. Byly jsme s Annou na výletě v největší jeskyni na světě z těch, co jsou zpřístupněné veřejnosti. Bylo to prima, ztratily jsme se jenom dvakrát. Daly si zmrzlinu. Zběsile chodily nahoru a dolů v jeskyni, 500 schodů dolů a pak zas zpět. Koupila jsme si pohledy, unavila se, viděla něco hezkýho a je mi z toho dobře.
Jinak mě drtí škola, teda teď už konečně začínám i já trochu drtit školu…ale jsem z toho už blázen. Teď jsi na uklidnění dávám Kabáty, který jak je známo fakt nemám ráda…takže je vidět, jak na tom jsem…hrůza hrůzoucí. Tak mi držte palce, ať se neuintegraluju k smrti…a neuesejuju, ale už k tomu nemám daleko. Ještě, že byl dneska ten výlet.

středa 15. dubna 2009

Po Velikonocích


Tak už je zase po Velikonocích, uteklo to jako voda a je tu zase škola…ale už jenom na chvíli, ode dneška už mám jenom 17 školních dní… Velikonoce jsme si moc užili, musím říct. Všem se nám to, doufám, líbilo a těšíme se na další dovolenou . Však už bude za chvíli…konec května se blíží. Za měsíc budu psát svoji poslední zkoušku a pak už mě bude čekat jenom volno a čekání na výsledky, které si chci zpříjemnit výletem do Benátek a navštívit svého senegalského kámoše…
V blízké době mě čeká asi výlet do Terstu na pizzu a pro pěnu na holení, o kterou jsem zapomněla říct mamince… a v neděli máme obědosnídani s Tutorial skupinou, tak už se taky těším…. V pátek tu budou promítat nějaký zajímavý film, tak se na něj asi půjdu mrknout…apod.
Ještě zpět k Velikonocům, byli jsme já, mamka, taťka a Viktor ve Štanjelu, kousek tady ve Slovinsku. Je to tam úúúúplně super, moc krásná vesnička, kde skoro nic není, až na skoro rozpadlej hrad, několikero malebných domečků a nedělní bleší trh… Ráda bych se tam ještě vypravila, ale nevím, jak to zvládnu, na kolo je to asi moc daleko…. Ale uvidíme, zítra jedu na kole k Nerině, tak třeba zjistim, že bych to mohla zvládnout…ale je to do kopce. Tak nevim nevim…. Jo, a když na youtube napíšete „duiniva“, tak najdete pár videí z dovolené… Tak zas někdy….
…a jsi- li osobo můj prvák, koukej se mi už ozvat :-P

středa 8. dubna 2009

Výprava z Mělníka se blíží


Tak už se to blíží a zítra už budou moji nejmilejší na cestě do Itálie, už by mohli být tak v Rakousku touhle dobou zítra. Já doufám nevyfasuju moc učení, abych na ně měla čas… Jenom no chtěla bych, aby přijela i babička, což bohužel asi není úplně reálné, ale třeba ji sem ještě dostanu, než tu skončím.
Jinak se asi nic super extra nového nestalo, máme týden náboženství, což se ale mě tolik netýká vzhledem k tomu, že žádné nemám. Včera jsem měla jednu z posledních keramik, udělala jsem kočičku pro babičku…tak doufám, že nebude zase nadávat, že už to nemá kam dávat 
Začala jsem číst Saturnina, baví mě to i přesto, že jsem několikrát viděla film a díky mp3 nahrávce už to znám skoro nazpaměť. Je to prostě dobrý kniha…takže doporučuju! Na Italštinu si musím vybrat jedno české přísloví, přeložit ho a vysvětlit…tak musím zapřemýšlet.
Ještě bych měla zmínit, že jsem byla v pondělí odvezena na policejní stanici v Monfalcone, kde jsem díky svým znalostem Italštiny překládala obviněnému Čechovi, co ho čeká… první velká výzva.
Dnes, ve středu, půjdu na jógu a na Ways of Seeing, a večer možná s Annou a jejími rodiči, babičkou a sestrou na večeři, to se ještě uvidí…zítra už každopádně budu mít večeři se svými rodiči 

neděle 5. dubna 2009

Velikonoce se blíží

Všechno teď hrozně běží, musím anebo chci udělat spoustu věcí a mám málo času,…klasika. Nemůžu říct, že bych nestíhala, ale už ty věci nedělám s takovou pohodou, jako minulý týden. Asi proto, že chci všechno stihnout než přijedou naši s Viktorem, už se na ně moc těším a už teď se netěším na to, až odjedou a mě tu zbude jenom spousta povinností a práce…
Snad si to aspoň pořádně užijeme, nepohádáme se o školách ani o plánech na léto…to by bylo fajn. Mám potřebu rodinné idyly a těch pět dní se mi na to zdá jako stvořených.
Měli jsme teď přes víkend MUN – Simulované spojené národy, byla jsem Saudská Arábie a bylo to fajn. V sobotu byl k tomu ještě den otevřených dveří, takže mi většina povinností vesele zbyla na neděli, ale protože jsem šla nadšeně zahradničit, tak mi zbylo jenom odpoledne. A protože jsme měla potřebu napsat esej do soutěže, tak mi zbyly asi dvě hodiny… hrůza, ale jinak si nestěžuju. Ono se to vytříbí. Včera večer jsme koukaly s Annou na Na samotě u lesa, moc se jí to líbilo a já to konečně viděla od začátku do konce…
Pořád taky nadšeně vařím, v sobotu jsem uklízela, je ze mě velká hospodyňka 