Konec školy pro druháky

Je pátek odpoledne, venku je nic moc a já jsem jako vždycky unavená  Tenhle týden byl perný, asi jako všecky ostatní…. Pro naše druháky to byl poslední týden školy, takže jsme dneska měli něco jako poslední zvonění, bylo to mnohem mírumilovnější než na GJP. Včera jsem měla dlouhý den, škola a potom Nerina, kde jsme slavily její 73 narozeniny, tak byl dort a šampus, tak bylo veselo. Nerina měla radost z dárků, tak jsme měly radost i my…zvlášť když potom přinesla ten dort. Jen co jsem přijela od Neriny(cca 17.00), tak jsem šla do Casa Carsica, kde bydlela naše dobrovolnice z Lotyšska, pořádala něco jako posezení na rozloučenou, tak to bylo moc fajn…hlavně potom co odešla knihovnice, která nikoho nepustí ke slovo a mučí lidi povídáním o studentech, kteří tu byli tak minimálně před deseti lety a nikdo kromě ní je nezná…ale jinak je to fajn paní. Tak jsme seděli – já, Rebecca, Francesco, Ieva, Martin, bylo to fajn, rychle to uteklo. V sedm jsme se museli zvednout, neboť v 7.30 byl odjezd do divadla na nějakou novou operu a nové baletní moderní představení. Nakonec to mělo místo hodin a půl hodiny tři a bylo to, jak jsem čekala, zvláštní. Asi jsem si z toho zas tak moc neodnesla, ale aspoň jsem se dostala do kulturního prostředí.
Dnes jsem měla jenom první dvě hodiny, tzn. do 10. Potom jsem odnesla formulář s výběrem residence na příští rok, a potom to začalo. Pekla jsem jako šílená, linecké a rohlíčky z poloviční dávky. Linecké nám to tu vánočně provonělo… moc mi ale nezbylo, neboť jsem strašně hodná na Uršku a poslala jsem ji hromadu, pěkně slepené s marmeládou…myslím, že mě musí milovat. Taky pár rohlíčku jsem jí poslala, má se holt dobře. Aby toho nebylo málo, tak jsem vyrazila ještě na kolo, ujela jsem asi jenom 10 km, ale cítím to na sobě, přece jenom jsme na kole dlouho nebyla.
Zítra ráno vyrážíme pravděpodobně zase s Annou na výlet, tentokrát nás čeká moderní kostel nad Terstem, co vypadá jako skleněná pyramida a městečko Opičina, kde jezdí zvláštní lanovka/tramvaj (asi něco jako na Petříně), tak se těším.